|
|
Hodnocení působení Petra Pavla v prezidentském úřadě – červen/červenec 2023
Červenka, Jan
V šetření realizovaném v červnu a v červenci 2023 se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOU AV ČR, v.v.i., zaměřilo na hodnocení působení Petra Pavla v prezidentském úřadě podle šesti vybraných kritérií.\n\nU prezidenta České republiky Petra Pavla ve všech zkoumaných oblastech převažovalo pozitivní hodnocení nad kritickým.\n\nRelativně nejpříznivěji česká veřejnost hodnotila, jak dbá o vážnost a důstojnost úřadu (78 %) a jak reprezentuje ČR v zahraničí (76 %).\n\nNejvíce kritičtí byli čeští občané k tomu, jak nový prezident ovlivňuje vnitropolitický život (30 %) a jak je v kontaktu a občany a zná jejich problémy (29 %).\n\nV porovnání s předchozími prezidenty vyznívá hodnocení dosavadního působení Petra Pavla poměrně příznivě, když lepší hodnocení u jednotlivých položek se u kteréhokoli z jeho předchůdců objevovalo jen zřídka.
|
|
|
Hlava státu v ústavním systému České republiky: de iure a de facto
Gřešák, Martin ; Gronský, Ján (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Diplomová práce "Hlava státu v ústavním systému České republiky: de iure a de facto" pojednává jak o ustanoveních, která zakotvují instituci prezidenta republiky v Ústavě, tak o faktické realizaci této nejvyšší pozice v zemi. Na začátku se práce zabývá historickou dimenzí problematiky. Zmiňuje obecný vývoj i dějiny úřadu v Českých zemích. Poté následuje popis jeho teoretického rozměru. Široký prostor je věnován postavení a pravomocem prezidenta republiky v Ústavě. Praktická část práce se skládá ze dvou případových studií. Jedna se zabývá prezidentstvím Václava Havla. Druhá uskutečňováním funkce prezidenta republiky Václavem Klausem. Zvláštní zřetel je věnován analýze souladu mezi teoretickým a praktickým výkonem funkce prezidenta republiky.
|
|
| |
|
|
Impeachment v Evropě: ústavní modely a reálná praxe
Medelský, Filip ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Tato práce se věnuje představení a analýze impeachmentu vůči prezidentům v zemích Evropské unie. Diplomová práce představuje a analyzuje jednotlivé ústavní modely impeachmentu na prezidenty v zemích Evropské unie v závislosti na tom, jací jsou ústavní aktéři impeachmentu, kdo a jak rozhoduje o iniciaci celého procesu, za splnění jakých podmínek je možné proces impeachmentu zahájit, za jaké přečiny může být prezident impeachmentu vystaven, které orgány mají právo rozhodnout o výsledku žaloby, jaký postih je možné na prezidenta uplatnit, případně jestli je možné rozhodnutí těchto orgánů nějakým způsobem zvrátit. Práce také analyzuje doposud proběhlé procesy impeachmentů vůči evropským prezidentům, konkrétně se jedná o impeachment prezidenta Paksase a rumunského prezidenta Basesca. Představen je také doposud jediný pokus o ústavní žalobu proti českému prezidentovi Václavu Klausovi. V rámci evropských ústav je možné určit tři hlavní modely impeachmentu v závislosti na tom, jakému orgánu je svěřena pravomoc zbavit prezidenta úřadu. Většina evropských zemí používá soudní model, kdy je prezident zbaven svého úřadu rozhodnutím soudního orgánu. Soudní orgány pak mohou být dvojí povahy. Může se jednak o klasické ústavní soudy nebo o speciální orgány, které rozhodují pouze o žalobách na prezidenty nebo jiné...
|
|
|
Hlava státu v ústavním systému České republiky: de iure a de facto
Gřešák, Martin ; Gronský, Ján (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Diplomová práce "Hlava státu v ústavním systému České republiky: de iure a de facto" pojednává jak o ustanoveních, která zakotvují instituci prezidenta republiky v Ústavě, tak o faktické realizaci této nejvyšší pozice v zemi. Na začátku se práce zabývá historickou dimenzí problematiky. Zmiňuje obecný vývoj i dějiny úřadu v Českých zemích. Poté následuje popis jeho teoretického rozměru. Široký prostor je věnován postavení a pravomocem prezidenta republiky v Ústavě. Praktická část práce se skládá ze dvou případových studií. Jedna se zabývá prezidentstvím Václava Havla. Druhá uskutečňováním funkce prezidenta republiky Václavem Klausem. Zvláštní zřetel je věnován analýze souladu mezi teoretickým a praktickým výkonem funkce prezidenta republiky.
|
|
|
Politické vize Václava Klause
Láznička, Viktor ; Prorok, Vladimír (vedoucí práce) ; Lisa, Aleš (oponent)
Základním úkolem diplomové práce je analyzovat politické vize Václava Klause s časovým vymezením od Klausova vstupu do vysoké politiky v roce 1989 do období jeho prezidentství. V úvodní části je krátce pojednáno o Klausově profesionální dráze před rokem 1989. Následující kapitola pojednává o vstupu Václava Klause do vysoké politiky, o jeho úloze při rozdělení Československa a následně o jeho pozici po vzniku samostatné České republiky (pozice premiéra české vlády a od roku 1997 šéfa hlavní opoziční strany). Další část práce se pak zabývá pozicí prezidenta ve vztahu k vládě, k zákonodárné moci a k soudní moci; prezidentovy pravomoci jsou vymezeny z pohledu jak ústavní teorie, tak v souvislosti s tím, jak se pravomoci vyvíjejí ve spojitosti s praxí. Jsou zde např. uvedeny příklady prezidentských vet. Práce dále rozebírá Klausovy postoje vůči vybraným klíčovým problematikám, např. vnitřní politika a prezidentské pravomoci v jejím rámci, vztah k Evropské unii, vztah k Rusku, vztah k environmentální problematice, názory na občanskou společnost a NGOismus). Cílem práce je odpovědět na otázku, jak se po sledovanou dobu vyvíjely Klausovy politické vize, a analyzovat jejich konzistenci. Práce se nezaobírá hodnocením či analyzováním Klausových názorů jako takových, nýbrž zkoumá výhradně zdroje těchto názorů, jejich vývoj a jejich integritu.
|
|
| |
|
|
Česko-slovenské politické vztahy 1993-2004
Hargašová, Katarína ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krines, Vlastimil (oponent)
Diplomová práce analyzuje česko-slovenské a slovensko-české vztahy od vzniku samostatné České republiky a Slovenské republiky v r. 1993 do vstupu obou republik do Evropské unie v květnu 2004. Cílem je nastínit základní tendence a vývoj ve vzájemných politických vztazích a ve vztazích národů. Práce vzájemné vztahy analyzuje na bilaterální a regionální úrovni (V4, SEI, CEFTA), nastiňuje také význam vztahů mezi ČR a SR pro stabilitu a prosperitu medzinárodního společenství.
|
host ::
RSS.